Co jsou denostupně?
Denostupně jsou zjednodušenou formou historických dat o počasí. I přes jejich důležitost pro monitorování a modelování vztahu mezi venkovní teplotou a spotřebou energie, jsou všeobecně špatně pochopený a využívány.
Venkovní klima ovlivňuje až 70% změny spotřeby energie v budovách. Jinými slovy, většina fluktuace ve spotřebě energie, kterou denně zaznamenáme je způsobena změnami venkovní teploty.
Denostupně jednoduše udávají, kolik energie je třeba vydat na topení nebo chlazení v konkrétním časovém období v konkrétní lokalitě. Existují dvě formy, topné denostupně (heating degree days) a chladící denostupně (cooling degree days).
Teplota v Praze dne 27. července byla 30,5 stupně celsia a používaná teplotní báze je 24, což znamená 0 topných denostupňů a 6,5 chladících denostupňů.
Proč prostě nepoužíváme údaje o teplotě?
Zásadním nedostatkem používání ukazatele venkovní teploty je fakt, že různé dny mohou mít úplně stejnou průměrnou teplotu, ale úplně odlišné požadavky na topení nebo chlazení. Například jeden den může mít velice chladné ráno a teplé odpoledne zatímco druhý den může mít mírnou teplotu po celý den. Oba dny tak budou mít stejnou průměrnou teplotu, přestože spotřeba energie na topení či chlazení bude absolutně odlišná.
Základní a variabilní zátěž
Základní zátěž je ta část spotřeby energie, která je potřeba k normálnímu fungování provozu daného místa, jakým je například serverová místnost, osvětlení v důležitých prostorách nebo kamerový systém.
Variabilní zátěž je ta část spotřeby, která je ovlivněna energii ovlivňujícími faktory jako je obsazenost budovy nebo topné a chladící denostupně.
Jestliže chcete rozdělit spotřebu na denostupně, musíte izolovat tu část spotřeby, která je přímo ovlivněná venkovní teplotou a jejími změnami přímo ovlivněné jsou tedy především HVAC systémy. To lze vypočítat lineární regresní analýzou.
Lineární regresní analýza
Regresní analýza se používá ke zkoumání vztahu mezi dvěma nebo více proměnnými. Zní to velice působivě a ještě působivější je, že je velice užitečná při měření a pochopení výkonnosti budovy. Model lineární regresní analýzy se skládá z bodového neboli korelačního grafu s celkovou měsíční spotřebou na ose y a denostupni na ose x, vypadá například takto:
Průsečík
Ve statistice je průsečíkem bod, kde se linie trendu protíná s osou y. V energetické účinnosti se rovná základnímu zatížení. V tomto našem příkladě bude někde kolem 2,500 KWh za měsíc.
Hodnota spolehlivosti R
Tato hodnota vysvětluje korelaci mezi spotřebou a denostupni. V příkladu výše, přibližně kolem 75 % variace může být vysvětleno topnými denostupni.
Snadno můžete odhalit anomálie a podívat se na ně detailně. Je zde nějaký důvod, proč hodnoty nenásledují všeobecný trend?
Sklon
Sklon neboli gradient ukazuje požadovanou spotřebu pro každý další topný denostupeň. **Místa s vysokým sklonem křivky spotřebovávají energie za denostupeň vyšším tempem.**Pokud porozumíme tomu, proč některé sobě podobné budovy mají odlišný sklon křivek, můžeme objevit prostor pro ušetření energie.
Enectiva
Když si vybíráte systém pro energetický management, je důležité, aby rozuměl denostupňům a uměl je používat. Pokud se chcete dozvědět více o tom, jak Enectiva využívá denostupně, kontaktujte nás na info@enerfis.cz.